"Co je vlastně s tebou?"

Kollberg neodpověděl.
"To kvůli Stenströmovi?"
Kollberg zamyšleně kývl hlavou a řekl filozoficky:"Co já se ho za ta léta nahuboval, a on se dá takhle zastřelit."
"Tenhle Mänsson," poznamenal Martin Beck,"pamatuješ se na něho?"
Kollberg přikývl.
"Ten s párátkama," řekl."Já tyhle velké pátrací skupiny nemám rád. Bylo by mnohem lepší, kdyby nás to nechali dělat samy. Tebe a mě a Melandera."
"Ahlberg je šikovný."
"To sice je," řekl Kollberg,"ale kolik vražd za posledních deset let v Motale vyšetřovali?"
"Jednu."
"Právě. Kromě toho nemám rád tyhle Hammarovy řečičky. Žvaní a tváří se přitom, jako by říkal nevím co. Interní pátrání, psychopati, anamnéza, plný počet, ať mi s tím už políbí šos!"
Znova nastalo ticho, které přerušil Martin Beck.
"Tak co?"
"Co tak co?"
"Co myslíš, že Stenström v tom autobuse pohledával?"
"V tom to právě je," řekl Kollberg."Co tam k čertu měl co pohledávat! Třeba tam byl s tou ošetřovatelkou."
"Proč by chodil na rande s pistolí?"
"Bůhví. Třeba na ni chtěl udělat dojem."
"Takový on nebyl," řekl Martin Beck."To víš zrovna tak dobře jako já."
"Rozhodně nosil pistoli hodně často. Častěji než třeba ty. A o hodně častěji než já."
"Ale ve službě."